Jmenuji se Adam Volt a je mi 27 let. Na základní školu v Třebechovicích jsem chodil od roku 2003 do 2012. Vystudoval jsem v Praze na Univerzitě Karlově a v současné době pracuji jako ředitel kabinetu ministra pro evropské záležitosti. 

Vybavil byste si nějakou vzpomínku na svá školní léta? 
Hned první otázka a hned se musím trochu víc zamyslet. Abych pravdu řekl, už si tolik konkrétních situací ze základní školy nepamatuji, končil jsem na ní v roce 2012. Nicméně dodnes se mi vybaví několik hlášek pana učitele Provazníka 😊. Např: “Polož tužku, pero, pravítko!”, čímž končily všechny písemky z matiky. 

Chodil jste na naši základní školu rád? Proč ano/ne? 
Základku jsem měl moc rád a vlastně jsem se tam opakovaně těšil. Samozřejmě to neplatilo o všech předmětech, ale např. letní prázdniny na mě byly vždycky až moc dlouhé 😊. 

Jaký byl Váš oblíbený a neoblíbený předmět? 
Obecně jsem měl rád zeměpis, dějepis, ale bavila mě i čeština a matematika. Co mě nikdy moc nebavilo a co jsem podceňoval, byly jazyky.  

Měl jste nějakého oblíbeného spolužáka nebo učitele? 
Určitě jsem měl ve třídě kamarády i oblíbené učitele. Nicméně zpětně už učitele nerozděluji moc na ty, které jsem měl rád, a které ne. Ale dívám se s odstupem na to, co mě, který z nich naučil. 

Jaký jste měl největší průšvih? 
Nebyl jsem moc průšvihář, takže jsem toho zase tolik na základce nestihl. Takže asi občasné opisování? 

Byl jste se někdy na naší základní škole podívat? Pokud ano, překvapilo Vás něco? 
Když jsem začal na gymnáziu, chodil jsem na základku opakovaně a moc rád. Bavil jsem se tam se svými učiteli a vzpomínal. Při vysoké škole v Praze už na to pak nebyl čas, ale s některými učiteli jsem kontakt neztratil. Neřekl bych, že mě posléze něco vyloženě překvapilo, možná jen to, kolik už je to let, co jsem na základce skončil. 

Co děláte teď, co Vás živí?  
V současné době pracuji jako ředitel kabinetu ministra pro evropské záležitosti. To znamená, že zajišťuji s kolegyněmi a kolegy nejen práci ministra po organizační stránce, ale také po odborné (příprava podkladů na jednání apod.), účastním se jeho schůzek nebo ho doprovázím na zahraničních cestách. Zároveň jsem zastupitelem a radním města v Třebechovicích. 

Co Vám nynější profese dala a vzala?  
Moje práce mi bere hodně času, ale to je asi v dnešní době běžné u celé řady profesí. Dala mi jednoznačně zkušenosti s vedením týmu lidí, praktickou zkušenost s politikou, ale také odhad na lidi, což je v mé práci dovednost, bez které se těžko obejdete. 

Co Vás v současné době baví a naplňuje? 
Kromě mé práce, která je mi zároveň velkým koníčkem, mě baví cestování. 

Co Vás v nejbližší době čeká? 
V nejbližší době mě toho čeká relativně hodně. Tyto řádky píšu z dovolené v Ománu, ale v dalších třech měsících mě čeká pracovní cesta do Rumunska, Černé Hory, Dánska, Finska, Španělska, Belgie a Itálie. 
V osobním životě mě pak v květnu čeká stěhování do nového bytu s přítelkyní, takže nám hodně času v dalších měsících zabere balení 😊.  

Jaký je Váš největší profesní úspěch? 
Nevím, zda bych něco nazval nějak výrazným profesním úspěchem. Velmi mě potěšilo, když si mě loni v květnu vybral jeden z ministrů jako ředitele svého kabinetu, a i když jsem si nebyl původně vůbec jistý, zda to zvládnu, nyní vím, že jsem se rozhodl správně. Je to každý den docela výzva. Kdyby mi někdo na základce řekl, že budu ve 27 letech vést tým 10 lidí, nevěřil bych mu 😊.  

Dal byste nějakou radu našim žákům? 
Ať si jdou za svými sny, ale dávají si pozor, aby jim to nevlezlo do hlavy a nad ostatní se nepovyšovali. A že dobrých přátel je vždycky méně, než si myslíte. 

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí! 

Autor: Viktorie Skalická
Korektury: Kristýna Kadlecová