Vybavila byste si nějakou vzpomínku na svá školní léta? 
Často si vzpomenu na naši první paní učitelku Hanu Moravcovou a na naši první třídu, která byla v přízemí. Paní učitelka s námi byla celých pět let na prvním stupni, jezdila s námi na školy v přírodě. Vždycky se říkalo, že byla přísná. Já si ale pamatuji, že byla hodná a naučila nás úplně všechno. 
Také si vzpomenu na druhý stupeň. Na vylomeniny, které nám dovolil náš pan učitel třídní Jakub Dušek. Třeba když jsme se se třídou prohodili a kluci přišli v holčičích šatech, včetně pana učitele, a holky zase v klučičích. A taky na to, jak nám učitelé říkali, že jsme nejhorší třída, postupem času si myslím, že to tak nebylo.       

Chodila jste na naši základní školu ráda? Proč ano/ne? 
Ano, chodila jsem do školy ráda. Na prvním stupni jsme o tom asi moc nepřemýšleli, prostě jsme museli. 
Na druhém stupni už to bylo horší, třeba do devítky se mi vůbec nechtělo. Obecně vzato to byla ale asi nejlepší léta. 

Jaký byl Váš oblíbený a neoblíbený předmět? 
Mým oblíbeným předmětem byl český jazyk. Neoblíbeným fyzika a matematika. 
Je to zřejmě jenom o tom, co mi šlo, a fyzika s matematikou to určitě nebyly. 

Měla jste nějakého oblíbeného spolužáka nebo učitele? 
Každý jsme měli asi nějakého svého nejlepšího kamaráda nebo kamarádku, kteří se během těch let měnili. I já je měla, ale základkou to skončilo. 
Co se týká učitelů tak jsem měla ráda všechny, kteří nás učili. Nejvíce ale asi paní učitelku Franckovou, Federselovou, Pechovou, pana učitele Duška a již zmíněnou paní učitelku Moravcovou. 

Jaký jste měla největší průšvih? 
Moc průšvihů jsem neměla. Pár poznámek ale určitě v žákajdě bylo. Třeba když jsme se s holkama o TV sčuchly na záchodě a drbaly a přistihl nás pan učitel Provazník, to bylo čóro. 

Byla jste se někdy na naší základní škole podívat? Pokud ano, překvapilo Vás něco? 
Na základce jsem byla, když moje sestra chodila na první stupeň a naši nemohli na rodičovské schůzky. Nic mě nepřekvapilo, možná mě jenom zarazilo, jak jsem si v tom prostoru najednou připadala cizí. 

Co děláte teď, co Vás živí? 
Po absolvování konzervatoře v roce 2015 jsem působila jako učitelka sólového zpěvu na několika ZUŠ až do roku 2019, kdy jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Tu jsem ukončila v lednu 2023 a nastoupila do úplně jiného zaměstnání u České pošty. Během mateřské jsem ale oběma nohama skočila do rozjeté kapely Flat Fly, a tak mám od všeho něco. 

Co Vám nynější profese dala a vzala? 
V každé profesi asi občas ztratíte nějaké nervy a energii. Je to všechno o zkušenosti. Tisíckrát vám může někdo poradit, ale jenom sami to dokážete posoudit. Jinak doufám, že mi ještě nějakou dobu moje profese bude dávat peníze. 

Jaký je Váš největší profesní úspěch? 
Ať už v ZUŠ nebo v současné práci je pro mě vždycky největší úspěch, když se mi lidé odmění úsměvem. Když žáci na soutěži zpívali s velkou kapelou a všechno zvládli hravě a měli z toho radost. Když diváci nehnutě pozorují, jak zpívám a potom se ozve potlesk. Potom mám pocit, že to všechno stálo za to. 

Co Vás v současné době baví a naplňuje? 
Baví mě kapela. Koncerty, soustředění, nové nahrávky. 

Dala byste nějakou radu našim žákům? 
Ne. Na rady je ještě brzy. Tak jenom malinkou. Buďte slušní. To svět potřebuje. Ale na to si musíte přijít sami. 

Co Vás v nejbližší době čeká? 
Čeká mě pár dnů dovolené, vánoční večírek a jiné koncerty. Také se náš syn poprvé postaví na lyže a v létě mě čekají kulaté narozeniny. 

Děkujeme za odpovědi a přejeme hodně štěstí a úspěchů!

Autorka: Viktorie Skalická
Korektury: Kristýna Kadlecová