Rozhovor s basketbalistkou Janou Veselou

Pro 4, 2024

Dočetl jsem se, že Vás ke sportu přivedli rodiče. Byl basketbal první volbou, nebo musel “tvrdě bojovat” s dalšími sporty?

Jelikož všichni v rodině hráli basketbal a s míčem jsem vyrůstala od mala, tak to byla jasná první volba. Asi ve třetí třídě mě rodiče přihlásili do basketbalové přípravky a u basketu už jsem zůstala napořád.

Kdy se zlomil amatérský přístup a otevřela se cesta basketbalové profesionálky?

V mládežnických kategoriích už se dost projevoval můj talent a začala jsem výkonnostně vyčnívat nad spoluhráčkami. Tenkrát, asi v 15 letech, mě poprvé pozvali do juniorské reprezentace a od té doby už jsem se reprezentace účastnila každý rok a moje kariéra začala vzrůstat.

Které angažmá Vám nejvíce dalo, na které ráda vzpomínáte? Potkáváte se s bývalými spoluhráčkami?

Asi nejvíce vzpomínám na roky ve španělské Valencii, kde jsem strávila 4 roky. Hodně tvrdě jsme tenkrát trénovali, ale asi právě proto jsme se dlouhodobě drželi v evropské špičce a hráli velmi atraktivní basket. Toto období mě hodně dalo jak basketbalově, tak jsem nabrala i hromadu životních zkušeností a lekcí a poznala jinou kulturu a život v zahraničí.

Se španělskou spoluhráčkou Laiou Palau jsem dodnes v kontaktu.

S českou reprezentací a v klubech jste dosáhla spousty skvělých výsledků, v nejbližší době těžko opakovatelných, přesto dokázala byste vybrat jeden úspěch, který ve Vás zůstal opravdu dlouho? Který Vy sama vnímáte jako mimořádný? Který Vás “dostal” nejenom svou sportovní stránkou?

Určitě je pro mě nezapomenutelné Mistrovství světa v roce 2010, které se hrálo u nás v České republice. Nikdo s námi nepočítal jako s favority, ani my sami 😊

Nejde zapomenout na neskutečnou podporu od domácích fanoušků, která nás při každém zápase hnala kupředu a my se tak dostali s týmem až do finále.

Tenkrát tímto mistrovstvím žila celá Česká republika a i lidé, kteří se o basket nezajímali, tak nás začali sledovat a fandit.

Vyprodaná skandující KV aréna v Karlových varech při rozhodujících zápasech bude pro mě navždy nezapomenutelným zážitkem.

Dokázala byste za sebe říct, jestli vnímáte rozdíl mezi mužským a ženským basketbalem? Co byste z toho ženského přenesla do mužského?

Jakýkoliv sport bude vždy rozdílný, když se jedná o porovnání mužského a ženského. Muži jsou prostě jinak stavění, mají jiné fyzické dispozice, a tak budou vždy výkonnostně jinde. Mužský basketbal je silovější a atraktivnější, díky dovednostem, jako je například smečování do koše, což se u žen vidí jen málokdy. A co bych přenesla do mužského basketbalu – no, upřímně mě teď nic konkrétního nenapadá…

Ze světa basketbalu jste se vytratila z mého pohledu rychle a náhle, teprve po přečtení Vašeho textu Přiznání na bezfrazi.cz jsem snad pochopil proč. Nedostatek motivace, vnímání tréninku basketbalu i hru jen jako práci, dalo by se popsat jako vyhoření. Vnímáte to s odstupem času stejně? Dalo se něco změnit a předejít tomuto stavu? Nebo to bylo jen vyústění dlouhého profesionálního života se shodou dalších okolností?

Ano, zpětně to vidím tak, že jsem se dostala do stavu vyhoření, díky ztrátě motivace a dlouhodobé rutiny. Poslední motivací byla pro mě vidina Olympiády v Riu, ale když jsme se na ní s reprezentací nekvalifikovaly, tak už jsem neměla chuť a motivaci dál v basketbalu pokračovat.

Vnímám to tak, že jsem basketbalu dala vše, co jsem mu mohla dát, a i basket mi dát víc nemohl, došlo prostě k úplnému naplnění a bylo na čase jít v životě dál. Pokračování by tak bylo pouze prodlužování neodkladného, a tak jsem zpětně za to ráda, že jsem dokázala odejít na vrcholu.

Když jste se vytratila z basketbalu, kde jste se našla? Podařilo se Vám objevit to, co Vás naplňuje? Čemu se věnujete v současnosti? Daří se Vám vyhýbat se soutěživosti a svoje aktivity stavět víc na spolupráci?

Soutěživosti jsem si užila dost a dost za celou moji kariéru, takže teď už naopak hledám cesty spolupráce. Už nechci proti nikomu a ničemu bojovat, ale naopak tvořit a spolupracovat.

Momentálně pracuji v re-use centru v Českých Budějovicích, kde se snažíme vracet věci zpět do oběhu. Předcházet tak zbytečnému plýtvání a nakupování nových věcí, naopak podporujeme lidi v tématech udržitelnosti a cirkulární ekonomie.

Pokud zrovna nepracujte, čemu se věnujete ve volném čase, co Vás baví, zajímá? Z čeho máte radost?

Ve volném čase se nejraději toulám přírodou, jezdím na kole nebo tancuju. Taky moc ráda vařím, hodně čtu a miluju „nicnedělání“, prostě jen tak být 😊

Co Vás čeká v nejbližší době, na co se těšíte?

Těším se klidné zimní večery u knížky, setkávání se s přáteli a společné pečení cukroví a na přelomu roku se těším na dvoutýdenní trek s batohem po Mallorce.