1. Co Vás přivedlo na dráhu profesionálního politika? Proč jste se rozhodl opustit řady Policie ČR? 

Policie musí být zcela apolitická a jediný, kdo je za její správné fungování zodpovědný vládě, resp. jejímu ministru vnitra je policejní prezident.  

A protože jsem v této funkci odmítl vyhovět principiálně zásadnímu politickému tlaku tehdejšího ministra bez důvěry, tak jsem nakonec po 26 letech služby u policie přijal nabídku vstoupit do veřejného života jako politik. A to zejména proto, abych dokázal, že slovo politik není vždy synonymum pro faleš, prospěchářství a populismus, ale má a může sloužit tomu, aby pomáhala řešit problémy občanů a ty ve veřejném prostoru kolem nás. Současně je mou stálou ambicí, podílet se na nastavování systémových řešení – například v oblasti bezpečnosti tak, abychom byli schopni včas předcházet, odhalovat či řešit aktuální bezpečnostní hrozby a zůstali jsem i nadále jednou z nejbezpečnějších zemí. 

2. Jak byste sám sebe charakterizoval? 

Mým životním mottem je: „Kde je vůle, tam je i cesta“ a tím se také řídím. Jsem zásadovým člověkem, ale nesnažím se věci vidět pouze černobíle. Jsem zvyklý neuhýbat před překážkami a vždy hledat možná řešení. Za důležité považuji naslouchat, umět přijmout rozhodnutí i odpovědnost. Možná jsem někdy trochu netrpělivý, a to zejména proto, že nerad věci a řešení problémů odkládám. Jsem pro vyřešení či posunutí věcí ochoten udělat maximum možného, a očekávám to i od ostatních, což někdy přináší drobné nesnáze. Ale jsem přesvědčen, že je třeba si vše každodenně odpracovat, a nikoliv odsedět na židli v kanceláři. 

3. Mohl byste porovnat den senátora a policejního prezidenta? 

Práce senátora je především politická a v praxi především ovlivňuje legislativní proces – tedy tvorbu a úpravy zákonů, volbu ústavních soudců či rad dalších veřejnoprávních institucí, jako je například Česká televize apod. Senát, a tedy i úloha senátorů je vytvářet určitou oponenturu a tím pádem i pojistku dolní komoře parlamentu a tím je vlastně i pojistkou zachování demokratických principů a právního státu. Oproti tomu úkolem policejního prezidenta je na straně jedné odpovídat za chod všech složek Policie České republiky tak, aby naplňovala úkoly vyplývající z bezpečnostní strategie naší země (na jejímž vzniku se také podílí), a na straně druhé je také úlohou policejního prezidenta zabezpečit ze strany státu – resp. ministerstva vnitra potřebnou součinnost a podporu, aby policie pro splnění daných úkolů měla odpovídající podmínky. Obě tyto práce v sobě zahrnují mnoho různých činností, které nelze charakterizovat popisem jednoho typického dne. 

4. Co Vás na práci senátora baví? 

Je to právě ta možnost využít svých předchozích profesních zkušeností, a v posledních sedmi letech i znalostí regionální problematiky z pozice hejtmana, při ovlivňování legislativního procesu, který potom následně ovlivňuje fungování všech oblastí veřejné správy a tím potažmo i životy občanů, respektive podmínky pro jejich práci, vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnost atd. A dává mi to i možnost být aktivně účasten či iniciovat potřebné diskuse ke konkrétním problémům v různých oblastech, s představiteli vlády, a tím rovněž napomoci případným změnám či úpravám nebo dalším hlubším diskusím, jež mají v závěru opět vliv na stanovení pravidel a zákonů pro danou problematiku. 

5. S kterým senátorem se Vám dobře spolupracuje? 

Každý senátor je především za sebe odpovědný za své návrhy a svá rozhodnutí. Ale s velmi podobnými názory se setkávám například u senátorů Jana Grulicha a Jana Sobotky, a také u jihočeského hejtmana Martina Kuby. 

6. Než jste se stal policejním prezidentem, ve kterých policejních složkách jste se pohyboval? 

Po studiu jsem v devadesátých letech nastoupil na státní hranici, poté jsem prošel převážně různými manažerskými a ředitelskými posty u cizinecké, dopravní i kriminální policie. 

7. Jaký je Váš největší profesní úspěch ať už jako senátora nebo policisty. 

 U policie je to dosažení nejvyšší možné pozice – tedy policejního prezidenta, a to především díky své schopnosti analyzovat problémy, nastavovat systémová řešení a strategie při řešení krizových situací s výsledkem potřebného konsenzu uplatňované při řízení lidí. Za úspěch z období svého působení ve funkci policejního prezidenta považuji například zvládnutí metanolové aféry, výrazné snížení kriminality a dopravních nehod s následkem smrti v důsledku kladení důrazu na preventivní programy a projekty, změny v kultuře jednání policistů s veřejností. A v neposlední řadě například zvládnutí ekonomické krize, kdy jsem na zabezpečení fungování policie o mnoho milionů méně, ale musel jsem zajistit, aby se to nijak neprojevilo na kvalitě a rozsahu jejích výkonů. Nesmírně moc si vážím i například svého více než dvouletého působení v čele Pražské policie, která byla moji největší profesní zkušeností s policejní prací, neboť v žádné jiné části republiky se neřeší tolik bezpečnostních problémů jako v Praze. 

Funkci senátora vykonávám pátým rokem a za úspěch považuji například dosažení zařazení práva na obranu života a majetku (v přesně stanovených případech a jasně definovaných podmínek) i se zbraní, a prosazení řady dílčích úprav v nejrůznějších oblastech týkajících se například sociální, dopravní oblasti, fungování integrovaného záchranného systému apod. 

Ale ve veřejném životě nemohu opomenout posledních 7 let ve vedení kraje, kdy v současné době z pozice hejtmana odpovídám za řízení, rozvoj a správné hospodaření v Královéhradeckém kraji. 

8. Kam jste si myslel v mládí, že Vás vítr zavane? Čím jste chtěl být? 

Od útlého věku, možná trochu ovlivněn kriminálním seriálem Pitaval z malého města, jsem chtěl být policistou, a myslel jsem si i v dospělém věku, že policie bude moje celoživotní poslání. Nicméně člověk míní a život mění, za což jsem vděčný, neboť jsem mohl a nadále díky svým zkušenostem a odhodlání mohu pomáhat, chránit, a především sloužit veřejností v oblastech důležitých pro náš život.  

9. Jak rád trávíte svůj volný čas? 

Mám-li nějaký volný čas, pak se jej snažím věnovat především rodině a alespoň rekreačně sportu. Mou srdcovou záležitostí je fotbal, který jsem v mladém věku hrál a nějakou dobu i pískal jako rozhodčí aktivně. 

10. Která místa v naší zemi máte rád? 

Jsem ,,Náchoďák“ a v této části kraje žiji celý svůj dosavadní život. Jsem patriotem. A kromě Náchodska a v jeho blízkosti se nacházejících Adršpašsko-teplických skal, mám moc rád také Orlické Hory, ale i Krkonoše a další jedinečné kouty našeho kraje. 

11. Je nějaký stát, kam byste se chtěl podívat? 

Přestože jsem za „Velkou louží„ pracovně už jednou byl, rád bych si někdy v klidu procestoval Spojené státy, třeba na motorce. Ale rád se podívám, kamkoliv, kde mohu poznat něco nového. 

Děkujeme za odpovědi a přejeme hodně štěstí a úspěchů!

Autor: Viktorie Skalická
Korektury: Veronika Vítová